Vždy mě uchvacovaly kuchařky podle fantasy knih, např. ze Hry o Trůny nebo Pána prstenů, ve kterých se odborníci na středověkou kuchyni snaží vymyslet recepty fiktivních jídel, která jsou v knihách zmíněná. Nikdy jsem se ale nepokoušela žádné z nich uvařit, zdálo se mi to dost složité, a to nejen v přípravě jídel ale i ve shánění speciálních surovin (jako třeba holub). Tentokrát se na mě ale usmála skvělá příležitost, jelikož v knize, kterou jsem četla do této výzvy je zmíněn typický ukrajinský pokrm, který je navíc velice jednoduchý, včetně surovin i přípravy! V tomto článku Vám tedy přináším 2 v 1 - knihu i recept. :-)
Taras Prochasko je současný ukrajinský esejista, novinář, autor umělecké prózy a držitel mnoha literárních ocenění. Původním povoláním je botanik, což se i v jeho příbězích markantně projevuje skrze jeho popisy rostlin a jejich provázání s lidským životem. Je původem dokonce částečně Čech po jeho dědečkovi Františku Procházkovi.
"Prochasko je lovcem zkušeností. Je jejich sběratelem. Třídí je. Podle něj nebývá zkušeností příliš, nebývají zkušenosti zbytečné či zkušenosti mylné."
Jurij Izdryk, z úvodu knihy Jetotak
Mým úmyslem tento měsíc bylo vyhnout se tématům války na Ukrajině a věnovat se Ukrajincům a jejich tradicím a kultuře více do hloubky, trochu pochopit jejich podstatu. Ale postupně jsem zjišťovala, že jejich kultura, historie a životy jsou protkané nekončícím bojem proti ruskému gigantovi. Zjistila jsem, že Ukrajina je jeden z nejmladších států na světě, nezávislost na Rusku získali až v roce 1991.
Boj o nezávislost a neustálá snaha si ji udržet a být svobodným národem je v jejich krvi. Při hledání knih a filmů pocházejících z této země jsem vlastně nenašla nic, co by alespoň okrajově neobsahovala témata jako válka a konflikt s Ruskem, snaha o získání svobody apod.
Jinací je velice melancholický a magický příběh o lásce, o životě spřízněným s přírodou o důležitosti rodiny, a o mnohém dalším.
Příběh není napsán moc chronologicky, nejedná se o žádné přímočaré povídání. Místo toho nám je příběh vyprávěn několikrát za sebou a pokaždé s více detaily. Každá část textu doplňuje ty předchozí a dává nám možnost nahlížet na události z více různých úhlů a my postupně dostáváme chybějící kousky skládačky. Kniha se čte pomalu a díky tomu můžeme nacházet skryté významy.
Román Jinací, který představuje hlavní část knihy Jetotak a také u nás dříve vyšel jako samostatná kniha je určitě jeden z nejpodivnějších příběhů, které jsem kdy četla.
Kniha Jetotak také obsauje další velmi zajímavé povídky, eseje a fejetony.
"Když s Františkem putovali po blízkých horách, viděla Anna spoustu různých huculských obydlí. Po důkladnějším pozorování pochopila, co znamená mít vlastní dům. Péče o dům totiž dává každodennímu obstarávání obživy smysl. Mít dům je jako schovávat zbytky jídla na potom nebo se s někým o jídlo dělit. Nebo se dělit o čas k shánění jídla určený. Pokud je tělo branou duše, pak dům je zápraží, na které smí duše vycházet. Viděla, jak je pro většinu lidí dům základem biografie a zřetelným výsledkem existence. A navíc v něm přebývá paměť, protože díky předmětům si snáze se vším poradí. Byla okouzlena touhle huculskou zvláštností - postavit si svůj dům daleko od ostatních. Vybudovat ho na holém místě. Když je dům postavený, stává se moudřejším než jakýkoliv prorok nebo věštec. Vždy ti napoví, co dělat dál."
Úryvek z knihy Jetotak, str. 194
Kniha Jetotak se odehrává mimo jiné v karpatských horách. A jsou v ní několikrát zmíněni právě Huculové a jejich styl života, včetně pokrmu "kuleša".
Huculové jsou východoslovanské etnikum žijící především v horských vesnicích na území Karpat. Tradičně si vaří venku v kotlíku na ohni. Pokud máte tuto možnost, tak doporučuji pro autentičtější zážitek z vaření :-)
Ukrajinská kukuřičná pochoutka "Kuleša" - tradiční jídlo Huculů
Počet porcí: 4 | Náročnost: velmi snadné | Doba vaření: 20-30 minut
Existuje spousta variací tohoto receptu. Pokud si ho chcete udělat opravdu tradičně, vynechte zapékací část, připravte si pouze kukuřičnou kaši a přidejte si k ní brynzu. Mě se zalíbil recept, ve kterém se kaše zapeče se sýrem, ale můžete si do směsi i přidat další suroviny podle vaší chuti.
Suroviny
250 g kukuřičné mouky
700 ml vody
300 g nastrouhaného sýra (Já použila goudu, ale můžete obměnit podle toho, co máte rádi. Tradičně se podává s brynzou.)
sůl
K vylepšení můžeme přidat houby, slaninu, ...(fantasii se meze nekladou!)
Postup krok za krokem
Krok 1
Předehřejeme si troubu na 180 stupňů.
Do vařící osolené vody v hrnci pomalu přisypáváme kukuřičnou mouku. Mouku můžeme sypat přes sítko, aby se nedělalo příliš hrudek. Při neustálém míchání vaříme dokud se nevytvoří hustá kaše, a pokračujeme v míchání ještě 1-2 minutky, abychom kaši vyhladili od všech zbývajících hrudek.
Krok 2
Připravíme si menší zapékací mísu a na dno
urovnáme první vrstvu kaše. Hustě posypeme nastrouhaným sýrem. Postup opakujeme a vrstvíme dokud nám nedojde kaše nebo dokud nenaplníme nádobu po okraj. Navrch naposledy hustě přisypeme sýrem.
Krok 3
Nádobu vložíme do trouby a pečeme 10-15 minut, dokud vrchní vrstva sýru hezky nezezlátne. Vyndáme z trouby a necháme lehce vystydnout. Servírujeme ještě teplé.
Napište mi do komentářů, zda jste někdy četli knihu od ukrajinského autora/autorky a zda se chystáte vyzkoušet si tento zdravý huculský recept i vy doma :-)
PS: Již máme odhaleno téma měsíce března - tím je ITÁLIE. Můžete posílat tipy na Vaše oblíbené knihy od italských autorů, filmy a italské recepty, které vás třeba lákají, ale ještě jste je doma nikdy nezkusili.
Zdroj fotografie s huculy: https://siv2203.livejournal.com/151343.html