Historie včel aneb budoucnost bez nich
- Kamila Bonhard
- 25. 9. 2023
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: 2. 10. 2023
Už dlouho jsem si chtěla přečíst knihu Historie včel od spisovatelky Maja Lunde. Když jsem se dozvěděla, že je norské národnosti, okamžitě jsem věděla, že toto bude moje kniha měsíce. Norsko bohužel (až na jednu nedůležitou zmínku) v knize nehraje žádnou roli. Bývala bych si raději přečetla jednu z knih oblíbeného norského spisovatele detektivek Jo Nesba, ale jelikož jsem se zavázala, že si do tohoto projektu budu vybírat pouze autory, od kterých jsem ještě nic nečetla, nemohla jsem jeho knihy použít.
A ačkoliv se Historie včel v Norsku neodehrává, určitě nelituji, že jsem si vybrala právě tuto knihu.
V knize se prolínají tři oddělené příběhy, které se odehrávají v jiných časových obdobích i na jiných místech.
První příběh, zasazený do roku 1852 v Anglii, nám představuje biologa Williama, který pracuje na vývoji nového druhu úlu. Zároveň jsme svědky jeho nelehkého soukromého života. Zatímco bojuje s vlastní nemocí, snaží se nakrmit svoji početnou rodinu a oslnit jak svého bývalého učitele, tak svého syna. Bohužel téměř vše ve Williamově životě se zdá beznadějné. Ale možná není...
Ve druhém příběhu sledujeme včelaře George, který žije v Americe v roce 2007. I ten bojuje na mnoha frontách, jak v rodině, tak se svými úly. Nejen, že se zoufale snaží udržet vztah se svým synem, také se zoufale snaží udržet si svá včelstva, jelikož se na něj řítí hrozba v podobě šířícího se syndromu úhynu včel.
Třetí příběh je oproti prvním dvěma velmi odlišný. Odehrává se v dystopické Číně roku 2098, kdy veškerý opylující hmyz již dávno vyhynul, metropole se staly městy duchů a většina obyvatel pracuje na polích a v sadech jako ruční opylovači.
V mnoha recenzích na Historii včel jsem si všimla silné kritiky této knihy na základě nesprávných odborných faktů. S touto kritiku však nesouhlasím. Historický kontext a informace o včelařství, které jsou v knize prezentovány, jsou v zásadě správné a vychází z reálných znalostí o včelách a včelařství. Například popis včelařských praktik v 19. století nebo zmínky o problematice úhynu včel v současnosti mají své kořeny ve skutečných faktech.
Kniha je nicméně román a tak je zcela přirozené, že spousta detailů, ať už historických nebo jiných jsou předmětem fikce. Důležitější než doslovná historická přesnost je zde ale především sdělení knihy o vztahu mezi člověkem a přírodou, a o ekologických problémech, kterým čelíme.
Co bych knize ale vytkla, je docela pomalý děj. Než se ve všech třech příbězích dostaneme k nějakému vyvrcholení v ději, jsme už téměř u konce knihy. První dva příběhy mají spoustu paralel a frustrace hlavních postav jsou v některých momentech až identické (snaha o včelařský úspěch, snaha o pozornost syna) a sama si nejsem jistá, zda se jedná o nedostatek ze strany autorky, která nedokázala vymyslet originální linku své třetí postavě. Skoro se ale přikláním k vlastnímu názoru, že se tak rozhodla vědomě a chtěla ukázat, že lidstvo má tendence opakovat chyby předchozích generací. Tento opakující se program je ale následně přerušen a přepsán ve třetím příběhu.
“A já si v tu chvíli uvědomila pravu podstatu vzdělání. Bez znalostí nejsme nic. Bez znalostí jsme zvířata. Nechtěla jsem se učit jenom abych něco věděla, chtěla jsem se učit, abych pochopila.”
Maja Lunde: Historie včel
Kniha je silným voláním po probuzení, po změně chování člověka k přírodě, ale i jednoho k druhým. Skoro bych až řekla, že kniha je velmi málo o včelách, a mnohem více o mezilidských vztazích. A nutí nás ptát se: zašli jsme už příliš daleko, nebo máme ještě šanci něco změnit? Ačkoliv kniha ukazuje velmi nepříjemnou budoucnost, a může to být místy docela depresivní čtení, konec v čtenáři zanechává příjemný pocit naděje.
Autorka vydala další tři knihy zaměřené na ekologii v sérii nazvané Klimatické kvarteto. Najdeme v ní knihu, v které popisuje úbytek vody na planetě, knihu o vyhynutí divokých koní a poslední knihu o stromech, která zatím nebyla vydaná v češtině. Všechny knihy v sérii se zdají být dystopické, odehrávají se v různých časových obdobích a snaží se nás varovat před děsivou budoucností. Jsem na tyto další romány zvědavá a určitě si je v budoucnu přečtu.
Maja Lunde svou sérií informuje a varuje. Její knihy se jistě neřadí k vrcholu literatury, ale mají svůj důležitý význam někde jinde.
Abychom dosáhli změny, musíme jednat všichni. Nemusíme hned být každý Gretou, nebo se stát vědci a vymýšlet jak uklidit plasty z oceánů. Ale když každý z nás bude dělat malé kroky v našich každodenních životech, společně dosáhneme větší změny.
Já se například snažím jíst málo masa, kupuji minimum nového oblečení a kupuji pouze přírodní kosmetiku a čistící prostředky, které nezatěžují přírodu.
Co děláte pro budoucnost naší planety vy?
Napište do komentářů, ať se společně inspirujeme a motivujeme :-)
Comments